Varia(y)ce - Kresba I.

V rámci dlouholetého projektu mapujícího výtvarný život v karlovarském regionu budou prezentovány kresebné tendence ve tvorbě 14 zdejších autorů různé generační příslušnosti.

Galerie umění Karlovy Vary na podzim roku 2008 poprvé představila svůj výstavní projekt Vary(i)ace věnovaný podobám současného umění karlovarského regionu. Čtrnáct autorů výtvarné scény Karlovarska předvedlo malby, kresby, objekty a prostorové realizace, i fotografie.Nyní galerie pokračuje v záměru přiblížit nejaktuálnější dění v oboru kresby. To proto, že se kresebné umění zde těšilo a těší velkému zájmu umělců už od 80. let 20. století. První upozornění na vznik zajímavých kresebných děl shrnula výstava Posuny / Kresba, uskutečněná v Karlovarském muzeu na Nové louce v roce 1993. „Výrazový posun“ se projevil v několika liniích: kromě klasických technik jako je kresba tužkou nebo perokresba tuší, uvolnili tvůrci svoji tvořivost experimentováním na poli kombinovaní technik, na papírové ploše kreslili nejen tužkou, uhlem nebo tuší, ale zapojili také pastelky, fixy a dokonce temperové nebo akrylové barvy. Kresba se začala promítat do prostoru, její linie umělci vytyčovali pomocí drátů, provázků nebo je prozařovali světlem skrz papír či ho propalovali ohněm. Ani papír již nebyl jediným podkladem, umělci kreslili na fotopapír, na překližkové desky, na stěny interiérů, ryli linie do skla. Kresba se doslova začala pohybovat na hraně mezi dalšími výtvarnými obory, malířstvím, sochařstvím a akčním uměním. Kresbami z druhé poloviny 90. let 20. století až do současnosti se zabývá připravená výstava. Přibližuje tvorbu jedenácti umělkyň a umělců z Chodova, Karlových Varů, Ostrova a Sokolova.Někteří z tehdy vystavujících autorů se kresbě věnují s objevitelským entuziasmem dosud: např. Václav Balšán, Jiří Jun, Jan Samec, František Steker nebo Petr Strnad. Objevily se i nové osobnosti kresby, zejména Lenka Březinová a Eduard Milka či mladé výtvarnice Lenka Hořínková a Martina Košařová. Kresbu s novým zájmem začali upřednostňovat autoři ze starší generace, mimo jiné sklářský výtvarník Oldřich Lípa nebo sochař Miroslav Strnad. Jiní tvůrci z regionu kresbu načas opustili.Výstava v ostrovském letohrádku ukazuje, že v novém tisíciletí kresba stále plní úlohu svrchovaného výtvarného prostředku, kterým lze vyjádřit plně rozmanitost a složitost současného světa a situaci člověka v něm. Kresebné umění Jiřího Juna, vytvářené klasickým způsobem, perokresbou tuší, přibližující duchovní obsahy, nemá v českém umění obdoby. Je oceňováno na prestižních výstavách v tuzemsku i zahraničí. Rozměrné kresby využívající aktivně malířské postupy, také vkládání dalších vrstev papíru, či práci s malířským válečkem, představuje Jan Samec. „Malířským“ charakterem se obvykle vyznačují kresby Václava Balšána, ačkoliv na výstavě je tentokrát zastoupen černobílými kresebnými variacemi. František Steker, který se v kresebných kompozicích vyjadřuje pomocí minimalizovaných geometrických prvků, je autorem výtvarné značky Vary(i)ací a propagačních tiskovin k výstavě. Abstraktní lyrické kresby převážně na hudební inspirace vytváří Oldřich Lípa. Fantazijní představy a životní zážitky vtěluje do jemných asociativních děl Lenka Březinová. Celý oddíl vystavených kreseb potěší návštěvníky výstavy realistickými záběry a scénami. Konkrétní záběry z karlovarské krajiny zpodobňuje v kresbách a akvarelech Petr Strnad a Eduard Milka. Dalibor Nesnídal nalezl nejtypičtější polohu svých kreseb v ilustracích současné cestopisné literatury. Druhým pólem jeho tvorby jsou scény ze současného života, které autor interpretuje s groteskně úsměvným nadhledem. Ironií se vyznačují také kresby Martiny Košařové, zatímco Lenka Hořínková dává přednost snovým vidinám z imaginativních světů. Jen stručně nastíněná charakteristika vystavených děl ukazuje, jak se tomuto na první pohled skromnému výtvarnému oboru pořád daří a že o něj mají umělci stále velký zájem.