Historie

Galerie umění v Karlových Varech má od roku 1967 pobočku – raně barokní letohrádek v zámeckém parku v Ostrově. V roce 1961 založená, původně městská galerie, soustředila svou sbírkotvornou  a výstavní činnost na českou a slovenskou kresbu a grafiku 20.století a na poválečnou regionální tvorbu. V tom smyslu se také spojily karlovarské a ostrovské fondy.

Pohled na Letohrádek Ostrov od hlavního vchodu.

Budova Letohrádku je historickou památkou. Je součástí velkého barokního areálu se zámkem, palácem princů, bývalým piaristický klášterem a zámeckým parkem. Od roku 1625 patřilo ostrovské panství vévodům sasko-lauenburským, kteří patřili k okruhu cizí, pobělohorské šlechty. Jejich stavební činnost v Ostrově směřovala k zřízení reprezentativní rodové rezidence. Přestavbu a přístavbu starého zámku hrabat Šliků /1434-1585/ provázelo založení velkoryse koncipované zámecké zahrady. Po roce l666 následoval areál piaristické koleje, letohrádek a palác princů.

Letohrádek, postavený v letech 1673 – 1679 podle návrhu pražského stavitele Abrahama Leuthnera, stál ve středu krásné zámecké zahrady. Zahrada manýristické kompozice na rozloze asi 12 hektarů byla postupně rozšiřována a doplňována. Řada zahradních staveb, sochařských a hlavně vodních děl našla inspiraci v italských zahradách své doby. Do své Topografie /1650/ Ostrov zařadil rytec Mathäus Merian, psal o něm i očitý svědek Bohuslav Balbín. Časté povodně a pozdější nedostatek péče uspíšily v 2. polovině 18. století zánik tohoto vzácného díla. Pozdější úpravy ve stylu přírodního parku probíhaly v první polovině 19. století.

Rytina Mathäuse Meriana, nejstarší zobrazení zámeckého areálu v Ostrově, 1650.

Centrální stavba letohrádku s věžovou nástavbou má přehlednou raně barokní dispozici. Čtvercový půdorys s osmiúhelníkem ústřední haly vytváří křížení čtyř průjezdů se čtyřmi stejnými portály.

Interiéry vyzdobili v 90. letech 17. století především Italové, kteří tehdy působili u ostrovského dvora – pravděpodobně malíři Paolo Manni a Lazaro Maria Sanguinetti a štukatéři Joahnn Peter Palliardi a Domenico Salize. Fresky na stropě a stěnách haly dokládají znalost italských vzorů jak ve výtvarném podání, tak v obsahu (kosmologické symboly, alegorie). Dodatečně  byly přidány i čtyři grotty.

Interiér Letohrádku Ostrov s bohatou malířskou výzdobou.

Letohrádek sloužil k letnímu pobytu majitelů a jako místo slavností, ve věži byla alchymistická laboratoř posledního sasko-lauenburského pána. Poslední majitelé panství, velkovévodové z Toskány, letohrádek pronajímali jako letní restauraci. Po druhé světové válce došlo k necitlivým architektonickým úpravám. V budově sídlil klub Jáchymovských dolů a Okresní vojenská správa. Původní vzhled byl letohrádku navrácen rekonstrukcí, která proběhla mezi lety 1972 a 1982.